Položíme-li lidem otázku „Co je to průměr?“, dostaneme různé odpovědi. Většina lidí vám řekne, že průměr dvou čísel je to, že dvě daná čísla sečtu a podělím je dvěma. Bude-li více čísel, pak je sečtou a podělí počtem čísel. Co ale spočítali? Tito lidé spočítali aritmetický průměr zadaných čísel. Vidíte rozdíl mezi pojmem „průměr“ a „aritmetický průměr“? Podíváme se na další možné odpovědi.
Někdo jiný nám na tu stejnou otázku může odpovědět, že průměr je dvakrát poloměr. Takový dotyčný si slovo průměr vyložil jako vlastnost geometrického objektu. Průměr můžeme nalézt u kružnice, kruhu, válce, jehlanu a dalších geometrických objektů. Sami lehce posoudíme, že průměr například u kružnice je úplně něco jiného než průměr aritmetický.
Další dotázaný může odpovědět, že průměr je pojmenování pro znak 
. Někdo může namítat, že to je to stejné, jako průměr u kruhu, ale to pravda není. Danou značku můžeme například použít pro označení průměru ocelové trubky. S tímto označením se setkáme v běžném životě.
Po pročtení kapitoly Průměry jako extrémy funkce více proměnných můžeme také říct, že průměr čísel je extrém funkce více proměnných.
Vidíme, že odpovědí na otázku „Co je to průměr?“ můžeme dostat mnoho. Můžeme s klidným svědomím konstatovat, že odpovědí může být tolik, kolik je dotazovaných lidí, protože každý z dotázaných odpoví dle jeho subjektivního názoru. Pokud by měl někdo z dotazovaných to štěstí, že se ve škole učili pojmy jako „aritmetický průměr“, „geometrický průměr“ či dokonce „harmonický průměr“ a v okamžiku položení otázky si na to vzpomněl, pak by mohl odpovědět tak, že průměr není jeden, ale je jich více.
Ani jednu z výše uvedených odpovědí nemůžeme označit za správnou, ale také je nemůžeme označit za špatné.