Aritmetický průměr

Aritmetický průměr libovolných kladných čísel a a b je nalezením maxima funkce dvou proměnných

    \[f\left(x,y \right) = xy\]

vzhledem k vazbě

    \[x+y=a+b.\]

 

Řešíme nalezení vázaných extrémů funkce f\left(x,y \right)=xy s vazbou x+y =\left(a+b \right).

Proto vyjádříme proměnnou y z podmínky.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} x+y & = & a+b\\\nonumber y & = & a+b-x \end{array} \end{equation*}

Nyní do funkce f\left(x,y \right) dosadíme za proměnnou y výraz a+b-x. Tím dostaneme funkci jedné proměnné a to proměnné x.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} f\left(x \right) & = & x\cdot\left(a+b-x \right)\nonumber\\ f\left(x \right) & = & ax + bx - x^2\\ f\left(x \right) & = & -x^2+\left(a+b \right)x \end{array} \end{equation*}

Pro vyšetření průběhu funkce jedné proměnné využijeme postupně první a druhé derivace funkce. Pomocí první derivace zjistíme stacionární body, tedy body podezřelé z extrémů. Pomocí druhé derivace rozhodneme zda v bodě existuje extrém, případně o jaký extrém se jedná.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} f\left(x \right) & = & -x^2+\left(a+b \right)x\nonumber\\ f'\left(x \right) & = & -2x + a+b \end{array} \end{equation*}

Pro nalezení stacionárních bodů položíme první derivaci rovnu nule.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} f'\left(x \right) & = & 0\\\nonumber -2x + a + b & = & 0\\ -2x & = & - a-b \\ x &=& \dfrac{a+b}{2} \end{array} \end{equation*}

Zjistili jsme, že bod x=\dfrac{a+b}{2} je bodem stacionárním. Nyní za pomoci hodnoty druhé derivace zjistíme, zda je v bodě extrém, případně o jaký druh extrému se jedná. Druhá derivace vypadá následovně.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} f'\left(x \right) & = & -2x + a + b\\\nonumber f''\left(x \right) & = & -2 \end{array} \end{equation*}

Hodnota druhé derivace v bodě x=\dfrac{a+b}{2} je záporná, funkce f\left(x \right) nabývá v bodě x=\dfrac{a+b}{2} svého maxima. Vypočítáme funkční hodnotu f\left(x \right).

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} f\left(x \right) & = & -x^2+\left(a+b \right)x\\\nonumber f\left(x \right) & = & -\left(\dfrac{a+b}{2} \right)^2 +\left(a+b \right)\dfrac{a+b}{2}\\ f\left(x \right) &=& -\dfrac{\left(a+b \right)^2}{4}+\dfrac{\left(a+b \right)^2}{2}\\ f\left(x \right) & = & \dfrac{\left(a+b \right)^2}{4}\\ f\left(x \right) & = & \left(\dfrac{a+b}{2}\right)^2 \end{array} \end{equation*}

Funkce f\left(x \right) = -x^2+\left(a+b \right)x je funkce kvadratická, jejím grafem je parabola. Funkce f\left(x \right) = -x^2+\left(a+b \right)x nabývá v bodě \left[\dfrac{a+b}{2}, \left(\dfrac{a+b}{2}\right)^2\right] svého maxima. Bod se rovněž nazývá vrchol paraboly.

Nyní vypočteme hodnotu proměnné y, kterou jsme na počátku vyjádřili jako y=a+b-x.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} y & = & a+b - x \\\nonumber y & = & a+b - \dfrac{a+b}{2}\\ 2y &=& 2a + 2b - a- b\\ 2y & = & a+ b\\ y & = & \dfrac{a+b}{2} \end{array} \end{equation*}

Hledáním vázaného extrému funkce f\left(x,y \right)=xy s vazbou x+y=a+b jsme převedli na hledání extrému funkce f\left(x \right)=-x^2+\left(a+b \right)x. Následným dopočítáním hodnoty proměnné y jsme ukázali, že daná funkce má v bodě \left[\dfrac{a+b}{2}, \dfrac{a+b}{2}\right] maximum.

Lze vidět, že řešením nalezení maxima funkce f\left(x,y \right) = xy s vazbou x+y=a+b je aritmetický průměr těchto čísel.

Ukážeme geometrickou interpretaci zadání. Vykreslíme graf funkce f\left(x,y \right) = xy a vazební podmínky x+y=a+b. Funkce f\left(x,y \right)=xy je hyperbolický paraboloid a vazební podmínka x+y-a-b=0 je rovinou.

Pro vykreslení vazební podmínky zvolíme za a=1 a za b=5. Uvedeme více obrázků a tím ukážeme více pohledů na jeden graf. Při sestrojení grafu v počítačovém programu můžeme daným grafem pohybovat a otáčet pro různé pohledy. Tím, že zvolíme konkrétní čísla za a a b vykreslíme danou podmínku jako rovinu. Naší volbou se bude jednat o rovinu x+y-6=0. Rovnice x+y-6=0 udává množinu bodů x a y, které mají tu vlastnost, že jejich součet je roven číslu 6. Toto bylo patrné již při zadání podmínky x+y=a+b. Hledáme čísla x a y taková, že mají stejný součet jako čísla a a b. Na obrázku vidíme, že rovina protíná osou x v bodě 6. Stejně tak rovina protíná osou y v bodě 6.

Na obrázku vidíme vykreslení funkcí v prostoru. Jejich průnikem je parabola, kterou jsme zkonstruovali na obrázku. Zeleně je znázorněný bod, který je hledaným maximem. Našli jsme maximum funkce f\left( x,y \right)=xy s vazbou x+y-6=0. Souřadnice maxima jsou \left[3,3,9\right]. Souřadnice jsou patrné z předpisu funkce f\left(x,y \right)=xy. Ukázali jsme, že maximum je v bodě \left[\dfrac{a+b}{2}, \dfrac{a+b}{2} \right]. Pro naši volbu a=1 a b=5 máme x=y=3. Po výpočtu funkční hodnoty f\left(x,y \right)=3\cdot 3 vidíme, že hodnota funkce je 9.

Následující obrázek ukazuje stejný graf, pouze z jiného úhlu pohledu. Opět je zde vidět hledané maximum. Pokud příklad přeneseme do roviny, jako jsme to udělali při hledání extrému, pak by maximum mělo souřadnice \left[ 3,9\right] pro naši volbu a=1 a b=5.

 

Komentáře jsou uzavřeny.