Geometrický průměr

Geometrický průměr libovolných kladných čísel a a b je nalezením minima funkce dvou proměnných

    \[f\left(x,y \right) = x+y\]

vzhledem k vazbě

    \[xy=ab.\]

Řešíme nalezení vázaných extrémů funkce f\left(x,y \right)=x+y s vazbou xy = ab.

Vyjádříme proměnnou y z podmínky.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} xy & = & ab\\\nonumber y & = & \dfrac{ab}{x} \end{array} \end{equation*}

Do funkce f\left(x,y \right) dosadíme za proměnnou y výraz \dfrac{ab}{x}. Dostaneme funkci jedné proměnné x.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} f\left(x \right) & = & x + \dfrac{ab}{x}\nonumber\\ \end{array} \end{equation*}

Při hledání extrémů funkce budeme postupovat stejně jako u průměru aritmetického. Z první derivace funkce f\left(x \right) nalezneme stacionární body. Pomocí druhé derivace rozhodneme o extrémech v těchto bodech.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} f\left(x \right) & = & x + \dfrac{ab}{x}\nonumber\\ f'\left(x \right) & = & 1+\dfrac{-ab}{x^2}\\ f'\left(x \right) & = & 1-\dfrac{ab}{x^2} \end{array} \end{equation*}

Stacionární body nalezneme položením první derivace rovnu nule.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} f'\left(x \right) & = & 0\\\nonumber 1-\dfrac{ab}{x^2} & = & 0\\ \dfrac{ab}{x^2} & = & 1 \\ ab &=& x^2\\ x_{1,2} & = & \pm \sqrt{ab} \end{array} \end{equation*}

Nalezli jsme dva stacionární body funkce f\left(x \right). Prvním stacionárním bodem je bod x_1 = \sqrt{ab}. Druhým stacionárním bodem je bod x_2 = -\sqrt{ab}. Body x_1 a x_2 jsou body podezřelé z extrémů. Při rozhodnutí o tom, zda v bodech jsou extrémy, využijeme opět hodnoty druhé derivace v daných bodech. Druhá derivace má následující podobu.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} f'\left(x \right) & = & 1-\dfrac{ab}{x^2}\\\nonumber f''\left(x \right) & = & -\dfrac{-ab\cdot 2x}{x^4}\\ f''\left(x \right) & = & \dfrac{2abx}{x^4}\\ f''\left(x \right) & = & \dfrac{2ab}{x^3} \end{array} \end{equation*}

Hodnota druhé derivace v bodě x_1=\sqrt{ab} je f''\left(x_1 \right) = \dfrac{2ab}{\sqrt{ab}} = \dfrac{2ab}{\sqrt{ab}}\cdot\dfrac{\sqrt{ab}}{\sqrt{ab}}=2\sqrt{ab}. Funkční hodnota odmocniny je vždy kladná, proto je hodnota druhé derivace v bodě x_1=\sqrt{ab} kladná. Funkce f\left(x \right) = x+\dfrac{ab}{x} nabývá v bodě x_1=\sqrt{ab} svého minima. Spočítáme funkční hodnotu f\left(x_1 \right).

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} f\left(x \right) & = & -x^2+\left(a+b \right)x\\\nonumber f\left(x_1 \right) & = & \sqrt{ab} + \dfrac{ab}{\sqrt{ab}}\\ f\left(x_1 \right) & = & \sqrt{ab} + \dfrac{ab}{\sqrt{ab}}\cdot\dfrac{\sqrt{ab}}{\sqrt{ab}}\\ f\left(x_1 \right) & = & \sqrt{ab} + \dfrac{ab\sqrt{ab}}{ab}\\ f\left(x_1 \right) & = & 2\sqrt{ab} \end{array} \end{equation*}

Druhá derivace x_2=-\sqrt{ab} má hodnotu f''\left(x_2 \right) = \dfrac{2ab}{-\sqrt{ab}} = -\dfrac{2ab}{\sqrt{ab}}\cdot\dfrac{\sqrt{ab}}{\sqrt{ab}}=-2\sqrt{ab}. Hodnota druhé derivace v bodě x_2=-\sqrt{ab} je záporná, protože funkční hodnota druhé odmocniny je kladná. Funkce f\left(x \right) = x+\dfrac{ab}{x} nabývá v bodě x_2=-\sqrt{ab} svého maxima. Vypočítáme funkční hodnotu f\left(x_2 \right).

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} f\left(x \right) & = & -x^2+\left(a+b \right)x\\\nonumber f\left(x_2 \right) & = & -\sqrt{ab} + \dfrac{ab}{-\sqrt{ab}}\\ f\left(x_2 \right) & = & -\sqrt{ab} - \dfrac{ab}{\sqrt{ab}}\cdot\dfrac{\sqrt{ab}}{\sqrt{ab}}\\ f\left(x_2 \right) & = & -\sqrt{ab} - \dfrac{ab\sqrt{ab}}{ab}\\ f\left(x_2 \right) & = & -2\sqrt{ab} \end{array} \end{equation*}

Funkce f\left(x \right) = x+\dfrac{ab}{x} je lineárně lomená funkce. Jejím grafem je hyperbola. Funkce f\left(x \right) = x+\dfrac{ab}{x} nabývá v bodě \left[\sqrt{ab}, 2\sqrt{ab}\right] svého minima a v bodě \left[-\sqrt{ab}, -2\sqrt{ab}\right] svého maxima.

Vypočteme hodnotu proměnné y, kterou jsme vyjádřili z vazební podmínky. Výpočet provedeme postupně pro hodnoty x_1 a x_2. Nejdříve výpočet provedeme pro hodnotu x_1.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} y & = & \dfrac{ab}{x} \\\nonumber y & = & \dfrac{ab}{\sqrt{ab}}\\ y &=& \dfrac{ab}{\sqrt{ab}}\cdot\dfrac{\sqrt{ab}}{\sqrt{ab}}\\ y & = & \dfrac{ab\sqrt{ab}}{ab}\\ y & = & \sqrt{ab} \end{array} \end{equation*}

Nyní provedeme výpočet pro hodnotu x_2.

    \begin{equation*} \arraycolsep=1.4pt\def\arraystretch{2.2} \begin{array}{rcl} y & = & \dfrac{ab}{x} \\\nonumber y & = & \dfrac{ab}{-\sqrt{ab}}\\ y &=& \dfrac{ab}{-\sqrt{ab}}\cdot\dfrac{\sqrt{ab}}{\sqrt{ab}}\\ y & = & -\dfrac{ab\sqrt{ab}}{ab}\\ y & = & -\sqrt{ab} \end{array} \end{equation*}

Hledáním vázaného extrému funkce f\left(x,y \right)=x+y s vazbou xy=ab jsme převedli problém na hledání extrému funkce f\left(x \right)=x+\dfrac{ab}{x}. Následujícím vypočítáním hodnoty proměnné y jsme ukázali, že daná funkce má v bodě \left[\sqrt{ab}, \sqrt{ab} \right] minimum a v bodě \left[-\sqrt{ab},-\sqrt{ab} \right] maximum.

Z výsledků je patrné, že řešením nalezení minima funkce f\left(x,y \right)=x+y s vazbou xy=ab je geometrický průměr čísel a,\ b.

Opět ukážeme geometrickou interpretaci zadání. Vykreslíme graf funkce f\left(x,y \right) = x + y s vazební podmínkou xy=ab. Funkce f\left(x,y \right)=x+y je rovina a vazební podmínka xy-ab=0 je hyperbolická válcová plocha.

Pro vykreslení vazební podmínky opět zvolíme za a=1 a za b=5. Volbou konkrétních čísel za parametry a a b vykreslíme danou podmínku jako hyperbolickou válcovou plochu. Při naší volbě parametrů bude mít hyperbolická válcová plocha rovnici xy-5=0. Rovnice xy-5=0 udává množinu bodů x a y, které mají tu vlastnost, že jejich součin je roven číslu 5. Toto bylo opět patrné již při zadání podmínky xy=ab, tudíž hledáme čísla x a y taková, že mají stejný součin jako čísla a a b.

Obrázek ukazuje grafické znázornění funkcí v prostoru. Jejich průnikem je hyperbola, která byla zkonstruována na obrázku výše. Zeleně je znázorněný bod, který je hledaným minimem. Druhý extrém, maximum pro hodnotu x=-\sqrt{ab} můžeme vidět také, ale není již explicitně označen.

Našli jsme minimum funkce f\left(x,y \right)=x+y s vazbou xy-5=0. Souřadnice minima jsou \left[\sqrt{5}, \sqrt{5}, 2\sqrt{5} \right]. Souřadnice jsme dopočítali z předpisu funkce f\left(x,y \right)=x+y.

Opět ukážeme stejný graf z jiného úhlu pohledu. Kdybychom průnik funkcí přenesli do roviny, dostali bychom hyperbolu stejnou jako na obrázku výše. Opět je zde vidět hledané minimum.

Komentáře jsou uzavřeny.